fbpx

Můj příběh, proč jdu touto úžasnou cestou

Když se zamyslím nad tím, kde jsem byl před 20 lety, před 10 lety a nyní, jsou to tři období, která se od sebe liší zcela neuvěřitelně.

Ne, že by to byl můj první článek na blog – ale na této stránce rozhodně první je. A určitě uznáte, že začít psát hned o sobě a proč dělá člověk to, co právě dělá, je asi to nejtěžší. Ale co už – myslím, že je to stejně dobrý začátek jako kterýkoli jiný.

Někdy se může zdát cesta na první pohled strašidelná. Ale ve skutečnosti – po nějakém čase zjistíme, že je úžasná a dobrodružná.

Dnes žiji život, který jsem si představoval – i když nemám všechny sny ještě splněné – to by byla snad i nuda – ne?! Každopádně žiji v místě, které jsem si sám určil – v jižních Čechách, kde mám na dosah jak úžasné památky, tak hluboké lesy kde je taková energie, že stačí jedno odpoledne a setřesu ze sebe všechny případné stresy. Zamiloval jsem si teplo, šnorchlování, pouště, čtyřkolky… Bohužel nemohu jezdit ze zdravotních důvodů na kole a tak jsem tuto zálibu musel opustit. O to více procházím krásná místa a vědomě vnímám vše kolem sebe.
Mám úžasnou rodinu, nejkrásnější manželku, která je navíc i samostatná a schopná – sama vede dvě firmy. Dceru, která je komik a věčně usmátá – co si můžete od dítěte přát?
Svoji energii věnuji vzdělávání, pomáhání lidem přes koučink a nyní i vzdělávání lidí o sebekoučinku a tvorbu zcela nového programu. Ono je něco jiného rady namluvit, nebo napsat, ale udělat to tak aby to člověk, který je v nějakých problémech opravdu vnímal a bylo mu to k něčemu, to není snadné. Proto na tomto programu pracuji už několik měsíců.

Neměl jsem to tak ale vždy.

Před 12 lety jsem byl zcela na dně. Již několik let předtím jsem měl šílené bolesti hlavy a začít tlouct hlavou do zdi se v ty chvíle nezdál tak špatný nápad. Navíc jsem přestal díky bolestem s stresům se dvěma firmami spát a to opravdu docela drasticky. Nebyl yyjímkou týden, kdy jsem za celý týden spal 6 hodin. No docela děs.
Nakonec lékaři po několika letech zjistili, že mám nádor. Nic moc novinka. Ale na druhou stranu jsem se těšil, že tak jako tak skončí bolesti. Dali mi půl na půl, že operaci zvládnu – a pokud ano, bude to mít následky. A protože jsem optimista, bavil jsem pokoj i když mě na operaci připravovali. Asi jsem věděl proč – nejen, že jsem přežil, ale dopadlo to lépe, než lékaři předpovídali.
Ale víte jak to je – “když se daří, tak se daří”. Manželka nějak zjistila, že to už není to pravé – a následoval rozvod. Přišel jsem docela o dost – ale co mne mrzelo nejvíce, tak i o firmu, kterou jsem budoval mnoho let. To je jako když ztratíte něco cenného. Nakonec jsem ji vybudoval zpět, ale nenapravitelné škody byly již způsobeny.

V takové situaci musí člověk zvednout hlavu a jít dál.

Ale slíbil jsem v úvodu, že se zastavím ještě 20, 25 let zpět. To jsem podnikal – a bavilo mne to. Měl jsem vše, na co jsem si vzpomněl. Šel jsem třeba koupit nějaké jídlo a vrátil se s nějakou elektronikou za 10.000. Cestovali jsme po Česku třeba i 2 měsíce v kuse, jen jsem občas zastavili doma na odpočinek a vyprat věci. Myslel jsem si, že tak to má být a cítil jsem se jako velký frajer.

Byl to velký omyl.

Štěstí a naplnění spočívá v něčem úplně jiném. Ne v množství peněz, ne v majetku, ne v ukazování toho, že já mám větší auto a větší dům než soused.
Zajímám se o lidi, o přírodu, o své okolí. S manželkou 👉 prostřednictvím jejího projektu koralkyspribehem.cz podporujeme záchranu mořských želv – karet. Několikrát jsme se s nimi již v moři setkali a vždy je to nezapomenutelný zážitek. Snažíme se žít v rozumné míře minimalisticky a jsme ve svém životě spokojeni.

Byl bych rád aby každý našel svoji cestu, kde se bude cítit dobře. Každý nemusí žít tak jako my. Každý nemusí ochraňovat přírodu a snažit se aby nevyhazoval jídlo. Každý dokonce ani nemusí chodit pěšky, pokud je to kousek.
Ale každý by se měl snažit aby neškodil lidem kolem sebe a přírodě.
Pak budeme mít všichni takový dobrý pocit, budeme spokojeni, pokud se rozhlédneme kolem sebe.

Věřím, že společně tu cestu najdeme.

Luboš Szabó